Vítáme Vás na stránkách sdružení Andělská Hora.

Jesličky-betlém.

Dávno před zvykem zdobit vánoční stromek byly symbolem Vánoc  jesličky neboli betlém. Jednalo se vždy o umělecké ztvárnění Panny Marie a svatého Josefa, jak pečují o právě narozeného Ježíše, ležícího v jesličkách. Scéna bývala vždy doplněna třemi orientálními králi, kteří přinášeli Ježíšovi dary. Jako další se vyskytovala různá zvířátka a další figurky. Za těmito postavami bylo nakresleno město Betlém.

Nejstarší zmínky hovoří o 4. století, kdy se plastické výjevy narození objevily v římských chrámech. Za první doložené se považují  jesličky jáhna, později zvaného František z Assisi, který je vytvořil jako živý obraz ve dvacátých letech 13. století poblíž obce Greccio ve střední Itálii. Představení probíhalo v upravené jeskyni, která byla osvětlena loučemi, uvnitř byly jesličky, oslík  a telátko. Rozšíření tohoto představení přinesl středověk, betlémy se začaly objevovat v chrámech a kostelech jako soubor soch a sošek. Na konci 16. století pronikly jesličky i do světského prostředí, mezi měšťany, řemeslníky a na venkov. V 60 letech 16. století se objevují i v českých zemích, konkrátně v kostele sv. Klimenta v Praze. Katolická církev tohoto zvyku využila k emocionálnímu působení na své farníky. Vytváření  betlémů bylo rovněž dobrým způsobem obživy  a příjmů pro mnohé řemeslníky. Avšak Marie Terezie svým dekretem z roku 1751 zakázala vystavování betlémů v kostelích. Tím přispěla k rozvoji domácí lidové tvorby, ke vzniku " betlémářství " jako oboru. V 18. a 19. století se stalo vyřezávání a vystavování betlémů velmi rozšířeným zvykem a v postavičkách se odrážel každodenní, běžný život obyčejných lidí. A jak známo, lidová tvořivost nezná mezí. V chudších rodinách se jesličky vyráběly z těsta, papíru nebo z papírové hmoty, vyřezávali se ze dřeva. Na vesnicích byla oblíbeným materiálem sláma a kukuřičné šustí. Také keramická hlína, perník nebo chlebová střida přišly ke slovu. S postupujícím rozvojem průmyslu a řemesel se stavějí betlémy mechanická, kde se pohybuje množství figurek. Některé betlékmy se vestavují do skříněk či obrazových rámů. V krušnohoří bylo zvykem postavy a krajinu natřít klihem a posypat drceným sklem nebo hrubou solí  jako imitací sněhu. Na konci 19. a ve 20. století jsou vydávány tiskem vystřihovánky betlémů, které mnohdy vytvořili přední umělci té doby. Vzpomeňme např. na betlém od Mikoláše Alše .

Betlémy se stavěly na Štedrý den a rozebíraly se až na Hromnice ( 2. února).

Z jesličkových zajímavostí.

Jedny z největších klasických jesliček mají v rakouském Steyeru,čítají na osm set postav  a rozmístěny jsou na ploše 60 m čtverečních. Vyřezal je místní obchodník Josef Friml ve 20 . soletí.

Nejslavnější český betlém je třebechovický. Vytvořili jej truhlář Josef Probošt , řezbář Josef Kapucián a tesař Josef Friml. Práce jim trvala 40 let a dílo dokončili v roce 1906. Celý betlém  váží tři tuny a má 400 pohyblivých figurek a dalších 2000 předmětů.  Krýzovy jesličky. Jsou vystaveny v městském muzeu v Jindřichově Hradci. Vytvořij je punčochář Krýza kolem roku 1900. Je to mechanický betlém s 1398 kašírovanými postavičkami z nichž se 133 pohybuje. Kromě scény narození Ježíše je zde také scéna " vraždění neviňátek" , což je pro české betlémy nezvyklé.  Metelkům betlém. Jeho autorem je ředitel dívčí školy v Jilemnici a pochází v osmdesátých let 19.století. Betlém má 300 postaviček včetně sokolů cvičících na hrazdě. Zabírá čtvrtinu kruhové výseče a staví se do rohu místnosti.  A posledním známějším  betlémem je Čaloudův betlém. . Písmomalíř Čaloud jej vytvořil pro chrám sv. Martina v Třebíči. Jeho betlém je  malovaný, papírový a má neuvěřitelných tři tisíce postav.

V polovině 19. století vytvořil krkonošský švec Josef Mařatka jesličky, kde se přišlo Ježíškovi poklonit celé husitské vojsko včetně Jana Žižky.

A na slovensku vznikl betlém, kde jsou všechny postavy nahé. Jeho autorem je  Košický výtvarník Peter Hanko.

Pozorný návštěvník Andělské hory si jistě povšimnul odkrytého základu , který je situován  po levé straně  vedle  schodiště, vedoucího na rampu kostela sv. Michaela. Jedná se o základy bývalé  kaple sv. Jana Nepomuckého. Podrobnosti o této stavbě se dočtete zde.

Jak ona kaple vypadala dokazuje reprodukce z Karsbader Zeitungu ( vydává společnost vysídlenců ).

Stará francouzská píseň ze 13. století se zmiňuje o stromku s hořícími světly. Alsaský lesní řád z roku 1561 dovoloval každé měšťanské rodině uříznout si v  městském lese jednu jedličku  za účelem vánočním. V Brémské kronice z roku 1570 se v souvislosti s oslavami vánočních svátků píše o jedli ozdobené ovocem, sladkostmi a papírovými květinami. V Lipsku měli zase v roce 1765 vztyčenou na náměstí obrovsku jedli. To víme od J.W.Goetha, který ji opěvoval. To jsou patrně jedny z prvních zmínek o ozdobeném vánočním stromku. Ovšem je třeba se zmínit o starší legendě,  která praví, že kdysi v 6. století žil ve francouzském Burgundsku jistý irský mnich. Ten slavil vánoce tak, že na kopci spolu s místními nepokřtěnými obyvateli , uctívali  zimní slunovrat u posvátné jedle.

V 17. století si stromky pořizovali bohatší němečtí řemeslnici, zejména protestanti, od nich zvyk převzali úředníci, aristokraté a šlechta. Evangelické kostely se přidali v průběhu 18.století a mezi měšťany se ozdobování stromečku rozšířilo během  čtyřicátých let 19. století. Bylo to převážně v Bavorsku a v Čechách . Ale na Valašsku a na Slovácku se před rokem 1900 o zdobených stromcích moc nevědělo.Uvádí se v literatuře, že tento zvyk pronikl do slovanských zemí přes Polsko. Ozdobený vánoční stromeček se v té době objevoval v Anglii a Francii. Přes oceán se pak dostal i do Spojených států. Někteří badatelé v tomto oboru říkají, že zvyk zdobit stromek k nám přišel ze severských zemí ale s vánocemi neměl nic společného. V té době se v Českých zemích stavěli jesličky ( o tom příště).

Ani na symbolice se odborníci nemohou zcela shodnout. Buď se ozdobené stromečky objevovali jako součást uctívání jakéhosi přesně nespecifikovaného germánského boha, anebo šlo o čistě křesťanský symbol pro světlo, které souviselo s narozením Krista. Zpočátku se stromek věšel ke stropu špičkou dolů a byla to vždy jedlička . Smrček přišl do módy až mnohem později. Před rokem 1800 se stavěl ve veřejných místnostech a teprve v první polovině devatenáctého století si lidé jím  začali zdobit své příbytky. I přes to se  tento zvyk nedá označit jako čistě lidový.

Za první pražský vánočně ozdobený stromek lze považovat jedličku, kterou v roce 1812 představil svým kolegům ředitel Stavovského divadla Karel Leibich  .Po celé Praze se pak nemluvilo o ničem jiném. K pozdějšímu rozšíření této tradice patrně přispěla povídka spisovatele  Schmida Štědrý večer, která líčila oslavy vánoc a kterou v roce 1827 do češtiny přeložil páter Sláma.

Ozdoby. Zdobení stromků se postupně rozšířilo. Z počátku bylo skomnější, zdobilo se jen jablky a  ořechy. Později se přidaly ozdoby z papíru a cukroví . V některých oblastech se vyráběly ozdoby z brambor a pozlacovali se  nebo se v mouce obalovaly šišky. Tyto ozdoby se k větvím připevňovali pomocí červených mašlí. Později se jako módní záležitost objevily látkové a vatové kousky. Postupem času ( v 70. letech 19. století) se začínají prosazovat ozdoby  skleněné . Šlo o docela lukrativní záležitost a doba přála objevům, začínají se objevovat ozdoby ze všeho možného.Převládá kov, vosk, vata, sklo, pečené cukroví, papír. Vyráběla se především zvířátka, ryby, ptáčkové  hvězdy a  další podobné předměty napodobující přírodu. Koncem 19. století se proslavili čeští skláři, kteří s velkým úspěchem do celé Evropa ale i do zámoří vyváží foukané  skleněné ozdoby . Počátkem 20. let dvacátého století se už objevují elektrické žárovičky, prskavky a čokoládové bonbóny zabalené do staniolu. Objevují se první vánoční čokoládové kolekce. V průběhu času se přidává umělý sníh, umělé stormky a podobné obludnosti. To už však s kouzlem prostých vánoc nemá nic společného. Svět dobývá  nevkus a komerce.

Oheň.Svíčky  na stromcích  symbolizují světlo.Tedy narození Krista, příchod Mesiáše, který to světlo vlastně přinesl. Světlem rozumíme spasení. Výklad však může ale  být dvojí. Podle starých pohanských zvyků měly být zapálené ohně  oslavou příchodu slunovratu, příchodu slunce. Jisté je , že se  ohýnky objevovali už od počátků zdobení stromků. Nejdříve jako speciální louče, ty pak nahradily voskové svíce. Ty však byli drahé a nedostupné každému. Teprve s objevem parafínu ( 1830 ) dochází ke všeobecnému rozšíření používání vánočních svíček.

Liturgické vánoční svátky mají svůj řád. Startují adventem, který začíná čtyři neděle před Vánocemi, letos tedy dnes.

Je to období zdrženlivosti, kdy se nekonají ( nebo by se neměly  konat ) žádné hlučné zábavy, hostiny nebo svatby. Je časem rozjímání a očekávání. Očekávání narození Ježíše. Půst končí na Štedrý den večer, když vyjde první hvězda. Tehdy se smějí stavět jesličky a zpívat koledy. Zde vlastně teprve začínají Vánoce a trvají do Tří králů, případně až do Hromnic, odkud je už jen krůček k masopustu.

Ale i v adventu se dají vystopovat pradávné zvyky, které původně neměly s křesťanstvím nic společného.

Advent z latinského adventus -  příchod-  je začátek liturgického roku a příprava na Vánoce.

Dobrý den,

dovoluji si Vám oznámit, že pan předseda našeho sdružení, laskavě uvolnil několik přihlášek do našeho o.s. na rok 2012.

www.andelskahora-os.cz 

Opravdu stojíme o ty, co se aktivně podílejí na našich akcích a nejsou ve sdružení.

Za o.s.  Josef  Pelant  -  jednatel

Kdo jsme, aneb něco málo o nás

Sdružení A.Hora , z.s. je dobrovolným občanským sdružením občanů, kteří mají zájem se ativně podílet na obnově a údržbě kulturního dědictví na Karlovarsku, a to zejména památek , jež nepovažují plné ochrany státu. Sdružení vzniklo registrací provedenou MV ČR.
Orgány sdružení tvoří  valná hromada, výbor a předseda.

Naše obecně-prospěšná činnost

V průběhu našich aktivit jsme již stihli realizovat několik drobných oprav místních kulturních památek, kterými jsou např. „navrácení“ sošky sv. Floriána do niky v RD č. p. 17, osazení pamětní desky k místnímu dubu, jež byl zasazen na počest básníka Johanna Christopha Friedricha von Schillera na Andělské Hoře, vysazení památného keltského dubu a oslavy svátku Beltaine, výstavba poutní kapličky včetně jejího vysvěcení, zhotovení a osazení ochranného kříže.Velkou akcí byla záchrana a restaurování sochy Jana Nepomuckého (socha byla v dezolátním stavu nalezena poblíž kostela ve Svatoboru),  která je nyní umístěna před kostelem v A.Hoře. V neposlední řadě je našim úspěchem oprava a vysvěcení kapličky v zaniklé osadě Štichlův mlýn. A v letošním roce ( 2012) jsme dokončili generální opravu kapličky v osadě Hřivínov. Letos (2012) byla také, za přispění obce Andělská Hora , obnovena původní cesta do Štichlova mlýna , okolo níž jsme vysadili 27  stromků třešní .Pravidelně pořádáme adventní setkání v kostele sv.Michala v Andělské hoře.V roce 2013 jsme pokračovali v naší   činnosti. Vedle kapličky ve Štichlově mlýně jsme  obnovili starý základ budovy . Na tomto místě byl postupně budován odpočinkový altán pojmenovaný  ODPOČÍVKA, který byl do užívání uveden v roce 2015. Také proběhl už třetí ročník " Pochodu na Pustý zámek", ten  pořádáme od roku 2010. A pro velký ůspěch budeme v tomto pochodu i nadále pokračovat. 21.6.2014 jsme společně s Rotary clubem K.Vary a o.s. JoN odhalili pamětní desku básníku J.W.Goethemu na prostranství před kostelem v Andělské Hoře. Rovněž počátkem března se účastníme celostátního " Keltského telegrafu".

Pokračujeme v další činnosti ve Štichlově mlýně, udržujeme kapličku v Hřivínově, pořádáme různá setkání jako " Šeptání do tmy", zveme , pokud se to podaří i známé umělce ( Jiří Šmicer), naši někteří členi se rovněž aktivně účastní akcí Rotary klubu.